Doposud jsem byl zvyklý všechny svoje cesty plánovat. Plánované trasy zpravidla tečovaly všechny jen trochu známé lokální atrakce a trasu mezi nimi už jsem dávno před zabalením měl projetou na satelitních snímcích planety. Tři sta kilometrů na den? To přece musíme hravě ujet! Snad pro svou zálibu v dlouhém zírání kolem sebe a ještě o něco delším hledání ideálních kompozic na snímek jsme pokaždé doráželi na smluvené ubytování pozoruhodně utahaní a v rámci obvyklých zvyklostí na jakýkoli kraj poměrně nevhodně pozdě v noci. A pak přišly jedny zcela nepřipravené toulavé Alpy a já poznal kouzlo náhodného dobrodružství. Letos jsem tedy udělal plán malinko jednodušší. Plán tedy zní velmi prostě: Mít se fajn!
Cestopis vyšel na motorkáři.cz zde.